Author: admin

Allen vs. Farrow a eroze pravdy

Kydání hnoje. Žaludek se obrací ne z toho, co Woody Allen údajně spáchal (údajně zneužil svou adoptivní dceru Dylan), ale jakým způsobem se ho z toho tenhle takydokument snaží “usvědčit”. Nechvalně proslulá trojkauza neslavného konce vztahu Woodyho Allena s Miou Farrow a toho, co se na ni za následujících téměř třicet let nabalilo, je poměrně […]

Corpus Christi / Boże Ciało

Nejlepší na tom filmu je ta nejednoznačnost. Kdo je ten kluk z pasťáku, kterej se v zapadlý polský vesnici začne vydávat za kněze? Kdy v něm došlo k tomu náboženskýmu hnutí a nakolik je opravdový? Proč v tý vesnici začne tak tvrdošíjně šťourat do nedávný tragédie, při který umřelo sedm lidí, i když vesničani “přiznávají” […]

D2: Vlakem až na konec světa

Asi nejzajímavější na tomhle filmu je, že od roku 2009 ležel natočený na kazetách někde ve skříni, než se ho konečně podařilo sestavit do podoby celovečeráku. Prý; takhle to tvrdí oficiální informace. Je ale pravda, že Petra Hřebíčková, která ve filmu hraje hlavní roli, v něm skutečně vypadá podstatně mladší než teď. A její výkon […]

Zhnité kvety

Byla to láska na první riff. Když mě s nimi Bourek před strašně moc lety v rádiu seznámil, nechápal jsem, odkud se něco takovýho bere: prostě bigbít, Stones, Dylan, Petty, The Clash a trochu Lucindy Williams (kterou jsem tehdy taky zrovna začínal milovat), ale s takovým nábojem! A taky s pocitem naprostý, až naivní čistoty […]

Nesnesitelná nostalgie Gunship

“This song makes me feel like i´m nostalgic about something I haven´t even experienced,” píše kdosi v komentářích k tomu úvodnímu songu k Twin Peaks na YouTube. To samý cítím u Gunship, na který jsem čirou náhodou (čiže algoritmem) narazil tamtéž. Synthwave skupina založená v roce 2014, když už byla hudba několikrát jinde, dokonale resuscituje […]

Šarlatán jde po Oscarovi

Šarlatán postoupil do shortlistu na letošního Oscara v kategorii mezinárodní hraný film (ne, že by tahle kategorie po loňském oscarovém triumfu Parazita napříč škatulkami měla nějaké pevné hranice). V létě jsem s Šarlatánem dost bojoval: dal jsem mu v recenzi po velkém rozvažování jen tři hvězdičky z pěti, protože vím, co Agnieszka Holland dokáže (Evropa, […]

Tohle je prázdná věta

Když jsem začal před dvaceti (sic, ty vole!) lety psát blog, bylo to z čisté bujnosti a zvědavosti. Vydrželo mi to sedm a půl roku. V záhlaví jsem měl myslím jednu dobu rádobyvtipně napsáno něco jako “pozor, tyto stránky obsahují názory!”. Bylo to v době, kdy sociální sítě ještě téměř neexistovaly, rozmazávat názory po internetu […]